Flobertka TOZ-17

 

 

 

 

Flobert puška TOZ 17-01

6mm flobert – 6mm ME

 

 

Před nějakou dobou, cca 2 měsíce jsem měl k recenzi zapůjčenou flobertku vyráběnou firmou Spilberk Brno,

recenze je již hotová a mnohými přečtená.

Po dopsaní recenze jsem byl několikrát vyzván abych otestoval flobertku která stojí sice míň peněz ale je lepší.

Pušku mám zápůjčenou k testu od kamaráda který z ní vystřelil jen jednou, málem ohluchl, uložil ji do skříně a jak říkal,

„tam asi shnije“.

Neshnije je to ruská kvalita puška vyrobená původně pro střelbu náboji ráže .22 LR, a vyrobená snad z přetavených tanků,

materiálu ze kterého je vyrobeno 99% povalečných malorážek jak u nás tak v Rusku.

TOZka 17 je jedním ze tří provedení malorážkové pušky, model 16 byl stejně velký jako toto provední jen se jednalo o

jednoranovou pušku, a model 18 byl opatřen lištou pro montáž optiky, shodnou s optikou na pušce Mosin.

Puška nebyla předně určena na sportovní střelbu ale pro levný výcvik sniper dovedností a také pro lov v Tajze.

 

K Pušce

 

Systém pušky je stejný jako u všech malorážek, jednoduchý závěr kde k uzamčení nábojové komory složí klika závěru která

se zamkne do pouzdra.

Puška disponuje zásobníkem na 5 patron ráže .22LR, je možné tento magazínek použít k zásobování střelivem v ráži 6mm

Flobert, ovšem zapomeňte na to že naládujete do magazínku více jak 2 patrony,

a i ty je docela legrace do magazínku nacpat.

Prostě zásobník je na .22 longrifle.

 

Dobře odpustím že není magazínek překopaný.

Poté co jsem testoval Špilbertku jsem čekal že tohle bude mít něco navíc.

Do Špilbertky jsem dával patronky poslepu, nemusel jsem se na to ani očkem kouknout, tady jsem dost trpěl,

hlaveň zapuštěná cca 5mm do pouzdra závěru nebylo pro moje ruce to pravé ořechové. Dost jsem s puškou zápasil,

to při nabíjení spůsobem kdy jsem chtěl patronku vložit přimo do hlavně. Při nabíjení patrony ze zásobníku,

se mně stávalo že se patrona „šprajcla“ a při doražení závěru ( nabíjení švihem ) se zdeformovala, ze 100 ran - 30 krát.

Opustil jsem nabíjení ze zásobníčku a nabíjel jen po jedné patroně.

 

 

 

 

Překvapilo mne že se mně za celou dobu testu nepodařilo ani jednou vyhodit hilzničku z pušky, párkrát tedy patronka

vypadla či spíš se vykutála, ale o nějakém razantním vyhození nemůže být ani řeč, s hilznou od .22 LR to fungovalo

naprosto v pohodě, evidentně je patronka flobert moc krátka a než stihne drápek vyhazovače zapružit už je hilzna mimo

hlaveň a nedojde tedy k napružení a „vyhození“ hilzničky.

Pokud jsem zavěr táhl do zadní polohy pomalu, hilznička držela v čele závěr od poslední chvilky a pak … nic :)

zůstala v prostoru závěru.

Při střelbě mně vadil kravál, puška „řvala“.

Sám dobře vím že flobertka v plnotučné verzi je téměř nehlučná.

Tohle byl ale fakt rambajz.

Špilbertka dělá kravál v 7,5 joule poloviční – není to subjektívní dojem, měřil jsem rachot s pomocí hobby hlukoměru.

 

Po rozebraní pušky jsem se asi tak 10 minut smál a smál, tam kde v Brně vyvrtaly decentní otvory aby odfoukly přebytečnou

energii z pušky, tak tady je díra jak do pekla. Vyfrézovaná díra velikosti 3,2x20 mm – chápu musí se zajistit aby poté co do

pušky někdo narve patronu .22 LR aby došlo k odfouknutí energie, aby puška byla stále v pásmu zbraně bez zbrojáku.

Ovšem úprava je to děsná, nejde mně o to že bych chtěl zbraň tunit výkonově směrem nahoru ( proč ? mám legálních zbraní

dost ), ale ten rachot. 

 

Pažbu jsem vyplnil železnou vlnou ( musel jsem pro tuto vlnu pažbu krapet probrat bruskou ) a nechal odfuk z hlavně fučet

do této vlny, zlepšilo se to o pád decibelů ale furt je to humus, rána se nese podél stěny pušky a „křáchne to hezky u ucha.

 

Zajímalo mne jakou energii puška disponuje s patronkou 6MM flobert ME s olověným brokem ( hmostnost střely je

1,05gramu ) a jaký to má vliv na přesnost střelby. Jedná se o střelivo v modré krabičce.

A dost jsem se zděsil.

Ten kdo u větrovky honí konzistenci +-1.5 metru, by se měl TOZce ve flobert ráži vyhnout obloukem.

Rychlost výstřelu kolísala mezi 85ti m/s až 105 m/s ,pár extremních ran mělo dokonce rychlost 111 m/s vše se střelivem z jedné krabičky.

Tedy energie kolísala mezi 3,8 joule do maxima 5,76 joule. 

Ultra maximum bylo 6,4 joule

Zaměnil jsem střelivo a páchál kravál dál ve svém bytě.

Sluchátka na uších jak Otík ve filmu.

Další test proběhl se střelivem 6mm flobert s poměděnou střelou o hmotnosti 1,15 gramu a prodává se v krabičce se

starorůžovou přelepkou.

A koukal jsem dál.

Rychlost výstřelu lítala v rozsahu 109 m/s až po rychlost 121 m/s.

Tedy energie se pohybovala v pásmu 6,23 joule až po energii 8,4 joule.

 

Na dotaz kde jsem si vycucal z prstu tyto údaje uvadím že používím k měření Chrony.

Výpočet energie ... na to je kalkulačka :-) 

 

Zásahy mi na terči tancovali ve všech směrech, kdyby to bylo jen nahoru dolů, důvodem by byla energie výstřelu.

Ale že se to na tom papíru mlelo.

Na 20 metrů byl idealní terč velikosti pomeranče, ten se trefit dal.

30 metrů bylo moc i na menší meloun.

Vše jsem střílel přez otevřená miřidla.

Terč vypadá jak bych do něj zásahy vyráběl hřebíkem – některé střely byly do podkladu zaseklé na plocho.

Tedy střela rotovala přez hranu nejen podél osy.

Na část testu jsem nasadil puškohled Leapers Accushot 1-4x28

přesnost se trošku zlepšila ale pořád to bylo jak házení kamene do okna.

Optika šla brzo dolů, s nabíjením jsem měl velké problémy.

Musel jsem pušku vždy sklonit úplně podél těla k zemi a trefit špičku střely do hlavně.

 

 

Pušku rozhodně neodsuziji do hnoje, to né.

Ale její koupi bych nedoporučil ani nepříteli, v plnotučné versi se jedná o levnou jednoduchou malorážku, a co jsem zjistil v dobách dávno minulých se puška prodávala pro sportovní kluby ve veliké Rusi za 35 rublů to bylo cca 350 korun.

 

Samostatnou kapitolou je pojistka, ta snad nemohla fungovat ani když byla zbraň nová.

 

 

Zablokovat lučík spouště to se mně nepovedlo ani jednou, do okamžiku než jsem to nevydržel, a vzal na pomoc kolegu Dremela.

 

Ještě k pažbe, je vyrobena z kusu dřeva, asi bříza, nebo jiné světlé dřevo, vykousaná snad s pomocí bobra, o povrchové úpravě mohu mluvit pokud považuji za povrchovku toto, „Vezmi kus ohlodaného dřeva a vraž to do sudu z lakem“ .

Pažba to je hnus velebnosti.

Jedna fotka která se povedla celkem v detailu dolíčly jsou +-1mm :-) pěkně vykuněná pažba.

 

Přebrousit a přelakovat aby vypadala k světu – pažby na válečných Mosinech jsou lepší.

 

Za cenu cca 4000 korun dostanete co si zaplatíte.

 

Chce to balík brusných papírů a dočistit pažbu.

Železo je celkem v pohodě tomu není víceméně co vytknout – jedná se o staré zbraně, brynýr je ošoupaný až na kov, zbraň není nikde orezlá.

Zásobování s pomocí magazínku je tragedie, pušce by slušel zásobník přepracovaný.

Než zásobník raději bych versi jednoranovou s boční montáží puškohledu.

Jako na MOSINOVI

 

Celkové resumé

Pokud někdo považuje tuto flobertku za lepší pušku než flobertku ze Špilasu, měl by se nad sebou zamyslet nebo spíš by měl udělat jinou věc.

Vyzkoušet si flobertku vyrobenou českými – moravskými rukami.

 

Trocha technoických specifikací.

Celková délka 1010 mm

Délka hlavně 570 mm

Počet drážek – napočítal jsem 10 drážek

Hmotnost pušky bez optiky 2045 gramů

 

 

 

Recenze ze dne 3tího května 2012