Hatsan Galatian II
6,35 - .25
Flinta na selekci škodné ...
Hatsan – jak je o mně známo tak nějak považuju toto slovo za sprosté.
Na letošní výstavě v německém Norimberku na IWA byla na stěně přišroubovaná větrovka,
která v návštěvnících vzbuzovala zájem.
Na první pohled nevypadala jako Hatsan heblo (nikdo se na mne nesmí zlobit ale Hatsan AT44 je heblo).
Takže věřím, že v lidu střeleckém vzbudila zájem.
Ona ta flinta vypadala na zdi velmi zajímavě … škoda říkal si nejeden střelec, že mně ji nepůjčí do ruky :-)
… škoda že v Praze byla mlha hustá tak že by se dala krájet ... já se bal vyjet
Na dotaz, kdy flinta bude v prodeji, zazněla odpověd „ona už směřuje k dealerům“.
Příští rok snad bude nafoceno víc než 200 fotek ...
Dost těchto canců na sklo – to nikoho nezajímá :-) (jen jednoho)
Hatsan Galatian
pušku mně dovezla na individuální přání firma KOZAP z Uherského Brodu,
po složení zálohy jsem čekal cca 11 – 12 týdnů (nevím přesně, ale trvalo to)
Puška prošla CUZZS (tedy zkušebnou).
Balíkovka dovezla papírovou bednu a já se ihned na ni vrhnul s nožem v ruce.
V papírové bedně na mne čekalo překvapení – plastovej kufr …
A v plastovém kufru ..
TOTO.
Puška ještě v kufru vypadá impozantně, po vyjmutí z kufru se toto jen potvrdí, puška je slušně těžká,
tohle není plastové plivátko.
Jen dřevo a železo – na první pohled.
Jsem poměrně ujetej, do všeho se musím ihned krapet kouknout – zde jsem ovšem s nářadím počkal –
nebudu nic nikomu podsouvat – s puškou jsem si užil svoje.
Pažba
puška disponuje dvojdílnou pažbou, hlavištěm pažby, které na sobě nese i pistolovou rukojeť a ta je pod úhlem
známým z loveckých brokovnic,
vždyť proč ne u Hatsanů se dělají brokovnice už hezkých pár let,
předpažbí pušky v sobě ukrývá tlakovou nádobu, díky tomu je předpažbí pěkně baculaté.
Jak předpažbí tak pistolová rukojeť jsou zdrsněny laserovou rybinou,
lícnice je stavitelná …. mně lícnice vyhovovala v nejnižší poloze, kamarád který je kost a kůže ten si lícnici o
cca 1cm zvedl, a ihned prohlásil „tak tohle je pecka“ nikdy ovšem nestřílel z větrovky – je to myslivec.
Pažba je zakončena stavitelnou pryžovou botkou.
Spolu s puškou byl v kufru i ponosný popruh,
a když je popruh jsou potřeba OKA kde ten popruh přichytit.
Na pušce jsou … to není rozhodně běžná součást pušky.
V předpažbí je ovšem zasazeno oko na otočném čepu – to není úplně nejlepší pokud zatoužím na pušku nasadit
bipod Harris – musel jsem chtě nechtě do dílny a vyrobit si atypický šroub – za 10 minut bylo hotovo,
puška byla principielně připravená na střelbu.
Samozřejmě ještě optika …
Co se mně osobně u Hatsanů líbí je jejich lišta pro montáž zaměřovacího puškohledu.
Málo kde se setkám s možností použít montáže 11mm nebo podle standardu Weaver … asi to bude tím že Hatsan
vyváží pušky za velkou louži do USA.
A kde je nejvíce rozšířena lišta Picattiny – Weaver či jak se všelijak jmenují (šíře je většinou 22 mm a má takové
přihrádky) rail lišta třeba … no jasně že v U.S.A.
Každopádně jsem těmto montážím přišel na chuť už před časem, montáž QRW od Leupoldu … to bylo něco sice
pěkně drahé něco ale zase naprosto bezproblémové sundávání puškohledu a po opětovném nasazení téměř
shodný bod zásahu na 30 metrů.
Ono vůbec ten standard má něco do sebe,
odbočím krapet od téma Galatian,
přijde puška z Ameriky a má šínu 11 mm, pak jiná a má šíři 3/8 palce,
ale v dokumentaci uvedeno 11mm / 3/8 palce …
pak přide puška která má šínu 13 mm
švédské FX má šínu méně než 10 mm
náhodu doma mám montáže BKL … ty si poradí téměř se vším
nebo mám optiku s montáží v ceně (MTC Viper) a jsem nahranej …
čelisti buď vůbec nepřitáhnu k základně, to v tom horším případě (u FX)
nebo jaksi vypadají, jako že na pušku nepatří.
Pokud ovšem vezmu montáže QRW od Leupoldu (bratru 2000 korun)
nebo QRA od Optisanu (perfektní kopie a možná i lepší) za 990 korun
nemám s nasazením na žádnou pušku s tímto railem problém.
Zpět ke Galatianu II.
Pojistka je manuální - blokace chodu spouště ...
Odspoda je také přístup ke dvěma červíkům - možnost změnit nastavení spouště
Pušku jsem proháněl snad hned ten den, co dorazila.
Během dvou dnů z ní vystřelil cca 700 ran, poté jsem napsal na zbranové fórum že flintu mám doma a ihned kdy
bude recenze …
Já se snažím z pušky něco vystřílet, než se vrhnu na psaní recenze,
a dobře jsem udělal,
zaslechl jsem něco o tom, jestli změním názor na HATSANY
no měnit na této firmě nic nebudu – když chtějí tak umí.
Pušku jsem vzal na takové menší setkání vzduchovkářů abych si poslech co na ní kdo řekne,
k pušce jsem dal krabku diabolek a nechal ji svému osudu.
Po chvilce jsem zaslechl – ona se nějak zasekává, ona nejde natáhnout …
Ono se musí zakvrdlat kličkou, asi tam něco drhne …
Ach jo … cca 900 ran a problém.
Doma tedy proběhla rozborka č.I
Pokud se na pušku koukám jen jako běžný uživatel, musím pušku pochválit,
veškeré plochy jsou čistě zakončené, pouzdro závěru je pískované a následně eloxované,
povrchu se také říká „SATÉN“, vypadá to hodně luxusně, zámková deska z levé strany pušky je zdobena
laserovou rytinou.
Veškeré šrouby které jsou viditelné, jsou se zvýšenou pevností.
Vyjmout bubínek ze zbraně, vyjmout kartuši, přesvědčit se že není nabito,
nezbytná nutnost.
Povolit imbus šrouby, sejmout předpažbí z pušky, povolit šrouby které jistí lícnici ve své poloze, tu sejmout,
pod lícnici je imbus šroub který spojuje pažbu s tělem zbraně.
Následně je zpřístupněn montážní otvor ….
povolit co se povolit dá .. a zde to přijde … veškeré šrouby které nejsou okem viditelné jsou běžné šrouby se
„ŠLICEM“ … tedy se zářezem ..
musel jsem si vyrobit atyp šroubovák … protože šroubovák s šíří čepele 2x5 mm skutečně běžně
nemývám skladem.
Šlic v šroubech byl takový, že bych mohl použít 5ti korunu
, samozřejmě pokud by byl šroub přístupný onou 5ti kačkou.
Dost mně poléval děs.
Zprvu jsem se domníval, že mně při nabíjení drhne jehla, která slouží jako výstražník nabité zbraně.
Tento výstražník by měl klouzat volně v horní části závěru a nemá na svědomí nic kromě výstrahy nabité pušky,
konec, který při natažení zbraně vystupuje z otvoru vypadal jako čistě osoustružený váleček se zápichem ve
kterém byla nalita červená barva, a já se domníval že při natahování drhne tento „ozub“
Tak jsem tento váleček obrousil do tvaru komolého kužele.
Složil a pár dní byl klid puška fungovala – ovšem jen cca 250 ran.
Rozborka č.II
Opět všechno rozhodit … tentokrát jsem vyjmul i hlaveň z pouzdra,
další nemilé překvapení, pouzdro, které slouží jako moderátor a chraní hlaveň bylo pojištěno proti povolení
lepidlem Loctite (běžný vteřiňák),
také pojištuji matky a šrouby Loctitem ale 243 tedy lepidlem co jde po čase rozebrat ….
Nevadí...
Po rozebrání jsem veškeré části mechanizmu přeleštil v soustruhu a odstranil pár grotů na nabíjecím trnu.
Složil a vystřelil cca 50 ran a zase to drhlo …
Už jsem chtěl pušku přirovnat k systému Windows :-)
No jo ale mně smích docela přecházel.
Rozborka č.III a č.IV
se stejným výsledkem
kdo mně zná, ví že jsem cholera, puška už pomalu směřovala směr kontejner.
Rozborka č.V
Hnedka musím říct, že víc očí víc vidí …
Rozborku už můžu dělat poslepu.
Během poslední rozborky jsem dumal nad tím jak se výkonově puška tuňí.
Tedy jen s pomocí imbus klíče … nastavuje se předepnutí pružiny,
šroubem, který je v úderníku.
A tady bylo asi jádro pudla.
Soustružník, který vyráběl úderník neměl svůj den,
nebo ten kdo navrhoval úderník je totální diletant.
V úderníku je vyvrtaná díra, do díry je udělaný závit a v závitu je stavitelný šroub …
No … škoda že závit vylezl tam, kam neměl …
Já jsem větší dobitčárnu dlouho neviděl.
Nezbylo než odstranit „vylezlou“ část závitu matky (tedy toho závitu co je v úderníku)
Odsoustružit kus stavícího červíku (tedy tu část kde by šroubovice vylezla ven), a celé tak nějak dočistit.
Po složení mám z pušky odstříleno 700 ran a vše v pohodě.
Další věc, která mně vyloženě štve, je přesnost střelby při rozdílném tlaku v kartuši, pokud do pušky napustím
vzduch o maximálním tlaku 180 bar a střílím do tlaku cca 90 bar nemám s přesností problém.
Při vyšším nebo naopak nižším tlaku puška střílí „šejdrem“
Je to tím že při sestavovaní pušky si nikdo nedal práci s natočením hlavně tak aby nejvyšší bod zásahu při
otáčení hlavně byl skutečně v nejvyšším bodě.
Je to pracné a zdlouhavé – předpokládám, že před finálním svrtáním hlavně to nemůže být pro zbrojovku velikosti
Hatsanu žádný problém.
Puška prostě při výstřelu kdy rychlost diabolky je cca 260 m/s trefuje na flek, při rychlosti 240 m/s cca 5cm dolů v
pravo (na vzdálenost 43 metrů)
při rychlosti 280 m/s pro změnu 5cm vlevo nahoru.
Pokud by byla hlaveň dokonale v ose, nemusel bych řešit stranovou odchylku ale jen výškovou –
což je u pušky bez regulátoru naprosto normální./strongspan style=/span
Dobrá to jsou dětské nemoci – u pušky v cenové hladině +-20000 bych je ovšem nečekal.
Dalším mírným negativem je spoušť.
4000 gramů ano skutečně 4 kila na mincíři není málo,
chápu – na pušce jsem měl nastavenou energii 56 joule a to se musí projevit v nastavení,
pružina prostě víc přitlačuje na vahadlo spoušťového mechanizmu – do nastavení jsem úmyslně nazasahoval.
Při energii výstřelu 16 joule je na spoušti cca 1250 gramů,
spoušť je ovšem stále taková tvrdá.
Naštěstí se dá nastavení spouště měnit – ale rovnou zapomeňte na nastavení spouště jak u terčového speciálu.
To negativum není ani tak nastavení spouště jako vlastní mechanizmus,
spoušťové ustrojí je vloženo do plastového kontejneru, OK plast proč ne,
zase na druhou stranu odlít plast je stejná práce jako udělat odlitek z nějakého kompozitu ….
Škoda.
Vlastně ještě jedna věc – po vystřílení cca 250 diabolek, vylézají čepy, které jistí spoušťové ústrojí v bloku závěru,
s tím si ještě musím pohrát.
K vlastní střelbě a věcem okolo.
Puška je zásobována 13ti ranovým zásobníkem,
ten se do pušky vkládá z pravé strany poté, co je natažen úderník do zadní polohy,
následně uvolněna vodící tyčka, která prochází středem bubínku.
Vložit bubínek chce trošku cviku, je třeba překonat aretační kuličku.
K pušce jsou dva zásobníky,
chytrým nápadem je uložení náhradního bubínku. Do spodní hrany pažby je zapuštěn plastový kontejner, do
kterého se druhý bubínek odkládá.
Nabíjecí klička při energii 16 joule funguje naprosto hladce, při energii 56 joule je ovšem potřeba vydat energii
k natažení přímo úměrně vyšší.
Nicméně to funguje (pokud není problém) naprosto pohodově.
Z Galatina II si zastřílí pohodově střelec s větší rukou,
dítě to seriózně nezvládne a ženy s menší packou také ne.
Krk pažby je masívní a obejmout jej chce pořádnou ruku, obejmout … to se dá jenže pak ještě dosáhnout ukazovákem na spoušť.
To ovšem nebyl můj problém – kdo má menší ruce ten si bude muset koupit provedení pažby ThumbHole tedy s dírou na palec.
Puška Hatsan Galatian je vyráběna v několika různých provedení,
Galatian I až Galatian IV … liší se v pažbách, i v mířidlech, někde je dřevěná – někde plastová,
někde jsou mířidla někde jen lišta pro montáž zaměřovací optiky – celkem slušná modulárnost.
Když se vrátím na začátek střílení, tedy k prvním výstřelům, překvapilo mne jak je puška tichá.
Samozřejmě že mi neuniklo, že je hlaveň v přední části tak nějak nateklá,
po odšroubování zátky která je na ústí hlavně na mne vypadly 3 natáčky …
na nich namotaný mirelon … mezi natáčkami nebyly žádné přepážky.
Moderátor kupodivu omezoval slušně hluk. Sám jsem mezi natáčky dal podložky s dírou 8mm a došlo k dalšímu
výraznému omezení hluku.
Akorát zvuk pušky je nyní takový … KOVOVÝ … takové „CINK“.
Asi si se zvukovým moderátorem ještě pohraji.
Teď když jsem ve stadiu dopisování recenze jsem ještě jednou vyrazil s puškou do terénu a vystřílel dalších cca
350 diabolek … bez jakéhokoliv problému … snad tedy puška bude fungovat tak jak měla od začátku.
Po nějaké době – cca po 3500 výstřelech recenzi ještě doplním.
Při testovaní jsem na pušce měl nasazen puškohled
MTC Optisan Viper 10x44 SCB
Pušku jsem testoval v přijemném letním počasí,
teplota kolísala od 18ti do hnusných 34 stupňů.
Přesnost střelby při energii 16 joule jsem testoval na vzdálenost 28ti metrů.
Počet výstřelů na jedno naplnění byl neskutečných 140 ran … no ona tlaková nádoba pojme 255 cm3 vzduchu
o tlaku 200 bar.
A diabolka co váži 1,645 gramu zase tolik vzduchu k dosažení 16ti joule nesežere.
K přesnosti … střílel jsem od tlaku 180 bar do tlaku 110 bar …
60 ran naprosto bezproblémově přikryju 5ti korunou.
Pokud by se to někomu zdálo, že díra je moc velká … mně to přišlo na diabolku která při 16ti joule líta vrchní
skupinou úhlů jak při střelbě z minometu.
Samozřejmě vtipkuji s tím minometem.
Pokud jsem si pohrál s výkonem, a přitáhl pružinu, podařilo se mi bez dalších zásahů do továrního sesazení
(převrtat porty kudy proudí vzduch), dosáhnout energie 56 joule.
Puška začala vzduch žrát.
A to tak že na jedno naplnění bylo k dispozici 52 výstřelů (tedy 4 bubínky)
Z toho 3 byly slušně konzistentní od 190ti do 100 bar (neřeším konzistenci +-5 metrů při takovém výkonu pušky.
přesnost pušky snad dosvědčí tato fotografie ...43 metrů a zeď.
Celkem jsem do zdi vystřílel 10 zásobníku tedy 130 ran.
20 cm hluboká díra :-)
Něco málo závěrem.
Pokud puška bude zbavena dětských nemocí a prasáren z výroby,
můžu tuto pušku směle doporučit na plinking,
cena 20000 je podle mne tak akorát, pokud bude puška fungovat,
pokud bude puška fungovat jako ta moje a je potřeba mít doma dílnu je cena 14 – 15 tisíc tak akorát …
a 20 litů je nesmyslem.
A ještě vlastně jedna věc … puška není pro slabšího jedince … je pěkně těžká.
TTT Trocha Termínů Technických
&ncolor: #000000;bsp;
Celková délka: 1075 mm
Délka hlavně: 585 mm
Hmotnost pušky: 4350 gramů
Hmotnost s optikou: 5020
Ráže vzduchovky 6,35 mm tedy .25 vyrábí se .22 i .177
Pažba dřevěná snad nějaký ořech, botka gumová
Zásobník 13ti ranový … k pušce jsou dva bubínky
v případě .177 je zásobník 16ti ranový
u .22 je možno zásobovat pušku 14ti diabolkami
Kontejner na stlačený vzduch o objemu 255cm3
Plnění kontejneru přes Quickfill
Manuální pojistka na principu blokace pohybu jazýčku spouště
Lišta pro montáž puškohledu 11 mm a 22 mm
V kufru se zbraní obdržíte i ponosný popruh
Recenze ze dne 6tého září 2013