Snow Peak AirGun
S.P.A. P12
Bullpup z Číny
Před pěkně dlouhou dobou jsem měl v ruce první větrovku systému BullPup,
a pokud se nepletu byla to první kus na území Čech a Moravy.
Byla to větrovka EdGun v ráži .22 tedy 5,5mm ,
už tehdy jsem si říkal kdypak ji ťamani ošlehnou - no a je to tady
po skoro 4letch mám tuto kopii doma.
Z pušky mám v okamžiku psaní toho článku odstříleno více než 2500 ran.
Z toho prvních cca 500 bez regulátoru a zbytek s regulátorem tlaku.
Jak píšu hned z kraje puška je ošlehnutá od firmy EdGun (nevím jak moc se to Eduardovi líbí - asi z toho
není zrovna odvázanej).
Designově tak na 95% materiálově je podle mně zajímavější.
Puška v základu tak jak přišla v krabici disponovala poměrně brutální energií,
protože není osazena regulátorem tlaku,
tak není možné mluvit o nějakém slušném grafu konzistence,
pokud chci pěknou křivku s výkyvem +-3 metry (u F.A.C. plně dostačují) je nezbytně nutné pušku osadit
regulátorem tlaku vzduchu.
Protože když jsem z pušky vystřelil při tlaku v kartuši 250 bar, měla střela energii 42 joule
ale pokud jsem měl v pušce 140 bar tak střela skrze hradla proletěla s energií 59 joule.
Oboje je hodně na běžnou diabolku (nehledě k tomu že to není úplně košer k českým zákonů)
Protože chci s puškou střílet nejen na střelnici, bylo potřeba s puškou něco provést.
Takže osadit regulátorem tlaku,
protože doma byl regulátor, který patří do větrovek Kalibrgun, zkusil jsem jak na tom je s rozměrem
a světe div se pár desetinek a je vložen do kartuše.
Tolik k prvnímu tuningu pušky, teď něco o pušce samotné.
S.P.A. P12
Puška přišla v obyčejné hnědé lepenkové krabici - takový ten klasický papír známý z čínských zásilek.
Puška byla vsunuta do igelitového pytle a tím skončilo veškeré balení 
.
Po vybalení jsem ihned slyšel od kamarádů "Má to nějak křivou hlaveň !!!"
A skutečně při transportu si P12tka asi užila svoje, hlaveň byla mimo osu a to tak že trefit by se dala stodola
vrata od stodoly ale ne.
Naštěstí stačilo povolit objímky "brejle", které spojují hlaveň s tlakovým kontejnerem
a hlaveň se poslušně vrátila na místo určené konstruktérem (kopírovačem).
Protože se musím do vzduchovek vždy podívat (jsem od přírody zvědavej jak Rákosníček),
puška šla ihned pod šroubováky a imbus klíče.
Rozborka s pomocí imbus klíčů byla tak na 15 minut a puška byla zatomizována
a jednotlivé atomy na ponku
Díl, ve kterém je usazen úderník pružina, přepouštěcí ventil a spoušťové ústrojí
krásně je na závitech vidět jak Čínané nešetří ničím - především mazivem
a je také vidět že závity jsou dobře udělané - žádné okousaniny od tupých nožů
To samé jako předchozí foto jen z jiného úhlu - tam kde je potřeba pevnostní šroub tam je
Po sejmutí dřevěné pažby, na 99% nějaké dubové dřevo - nic extra prostě světlé dřevo - možná je to topol,
nebo olše - opravdu to nevím, jsem v ruce držel systém větrovky.
Trošku mne zarazila jedna věc,
proč je kartuše tak nějak divně načerněná eloxem, když ostatní části mají více než solidní černou povrchovku.
Když jsem pušku rozebíral, byl jsem u Josefa1000 tedy u dvorního soustružníka, a ten pronesl
"no aby nebyla ta kartuše z titanu", protože mám uloženo, že titan je drahý nějak jsem tomu nevěřil.
Na dotaz do fabriky v S.P.A. jsem dostal ovšem odpověď "Titanové slitiny máme dost".
Prostě ČÍNA mají všechno a evidentně toho mají hodně.
Takže titanová kartuše - snese větší tlaky než vysokopevnostní dural a stačí menší masa, takže
je kontejner i lehčí.
Co na obrázku chybí ? TITANOVÁ ROURA 
Vložení regulátoru od KBG (investice cca 2400 korun) + vložení distanční vložky o objemu 40ml
Kartuše pojme 310 ml stlačeného vzduchu, plní se pomocí quicfill pinu který se zasouvá do portu.
Plnící otvor je ukryt pod maticí, kterou je nutno odšroubovat - matice zároveň kryje manometr.
Není to moc elegantní řešení - matici je potřeba sundat poté naplnit pušku a následně vrátit.
Takové drbání levé strany hlavy pravou rukou ...
To je asi jediné co mně skutečně neuchvátilo.
Pro naplnění kartuše je nutno sejmout krytku - odšroubovat
dva O kroužky které těsní nabíjecí trn - tudy vzduch zpět do obličeje nefoukne
a opět imbus šrouby se zvýšenou pevností
Pojistka je manuální, při vlastní střelbě nepřekáží - je složená v přední části lučíku
Systém pušky je asi zbytečné dále popisovat je to stejné jako u všech bullpup pušek,
spoušťový mechanizmus je propojený táhlem - protože vlastní spoušť je předsazená.
Klička závěru je ohnutá pod úhlem cca 75 stupňů, při uzavření závěru pěkně zapadne až k tělu pušky.
Pod kličkou nad botkou je přístupný šroub, šroub kterým se mění nastavení předepnutí bicí pružiny.
A pokud jsem někdy napsal, že se jedná o masivní šroub tak tohle jsem ještě nikdy na větrovce neviděl.
M16 fakt šroub jak na lokomotivě a šlic na šroubovák takovej, že do něho v pohodě vleze
dvoukorunová mince - na druhou stranu poopravení výkonu pušky nebude problém.
Dvoukačku má v kapse každý
Z pušky, jak píšu na začátku mám vystřeleno cca 500 ran před montáží regulátoru tlaku vzduchu.
Pokud jsem do kontejneru nafoukal 250 bar disponovala puška energií cca 40 joule,
jak v kartuši klesal tlak tak energie vzrůstala až k energii 67 joule, poté opět klesala
výbornou konzistenci měla puška mezi tlakem 190 až 130 bar to byla konzistence +-3 metry,
a puška disponovala energii cca 49 joule - nejdříve jsem se pokoušel vyladit pušku změnou nastavení
předepnutí bicí pružiny, chtěl jsem pušku naladit na rozumnou konzistenci v rozsahu talku 250 - 120 bar.
Bez regulátoru to nešlo.
Ještě jedna věc co mne donutila osadit pušku regulátorem,
vystřel pušky při nižších tlacích byl stejný jak u pušky QB78 - prostě puška prděla 
Po vložení regulátoru se začali dít věci.
Výkon pušky se ustálil na hladině 43 joule a to v rozsahu 250 - 120 bar
počet výstřelů se nezvedl, ten zůstal na počtu cca 60 ran,
poměrně rovná křivka mně ovšem přesvědčila, že jdu dobrým směrem.
Takže slabší pružinka - to pár dni trvalo, než mně dorazila pružina která je z drátu o 0,3 mm slabší.
A pak už jen nový transferport - či spíš vložka do stávajícího transferportu.
Momentálně je puška naladěna na 16 joule a mám k dispozici 150 solidně konzistentních ran.
Nezbylo než pušku vytáhnout na střelnici - kdo čte moje články, ví že mám tak nějak odpor ke střelbě na papír.
Nic mně to nedává a nebaví mne to.
Takže alespoň slovně - na 30 metrů není problém 50 ran poslat do kruhu který přikryji 5ti korunou.
Úlet se samozřejmě nedá vyloučit sem tam urvaná rána - nestřílím z benchpress stolice a na pušce nemám zatím žádné dvojnožky - střelba v sedě s oporou o bag.
Na 75 metrů není plechovka od redbullu vážná konkurence.
Přesnost u pušek tohoto typu naprosto postačující - zřejmě k tomu přispívají i kvalitní hlavně,
a ty by měly mít původ v Evropě, na hlavni je instalován moderátor zvuku,
který funguje na principu expanzní komory má jen jednu přepážku která slouží k uchycení moderátoru
na ústí hlavně.
Moderátor funguje zároveň jako kompenzátor, při sejmutí jsem měl výrazně horší soustřel.
Ideálním střelivem pro pušku S.P.A. P12 je diabolka od Šulců tedy JSB Exact Jumbo Heavy 1,175 gram.
Při testování a psaní recenze jsem měl na pušce optiku Sightorn SIII 10x42 MMD.
Puškohled je na pušce osazen v montážích na liště Weaver s pomocí ocelových montáží.
Montáží s rychloupínáním je to kopie montaží Leupold od firmy Optisan.
Tolik asi k pušce a tuningu ...
No jo když ale máte kamaráda, který to umí s dlátem - a jiným nářadím na dřevo.
Takže jsem P12 dal na cca 14 dní z dosahu svého zraku a poprosil o rybinu
na pažbě není žádné zdrsnění aby se puška lépe držela v opocených rukou.
Možná už v Čechách je další puška ovšem ta moje je první a jedinečná.
No jo Česká Krysa na pušce ....
na jedné i na druhé straně
Povrchovka - už ne bílá masa něčeho ale pěkně vytažená kresba dřeva
Kamarád nejdřív odstranil z pažby povrchovku (nějaký lak),
poté vyrýpal nebo spíš vyškrábal rydlem rytinu,
a na moje přání je předpažbí s logem České Krysy.
Finálovka napuštění pažby mořidlem aby alespoň trochu vystoupila kresba dřeva
a lazura na povrch.
Děkuju za takovouto krásnou práci.
Proč si pušku koupit a proč ne.
Jasné plus je cena pušky - včetně regulátoru, který je nezbytností se s puškou vlezete do cca 17ti tisíc
Konkurence začíná na dvojnásobku a originál začíná ještě o pár tisíc výše.
Opravdu solidní zpracování veškerých povrchů - nikde nejsou znát stopy nástrojů.
Velmi slušná přesnost pušky.
A proč nekoupit - pokud se Vám princip bullpup nelíbí
a je to teď jen jednoranovka
TTT Troška Termínů Technických
Celková délka P12tky:
Délka hlavně: .22 (5,5mm) vyrábí se i v ráži .177 (4,5mm)
Pažba dřevěná zakončená pryžovou botkou
Hmotnost bez optiky:
Pojistka manuální
Počet výstřelů na jedno naplnění - s energii 60joule (+) cca 60 ran
s energii 16 joule cca 150
